Agentura ECHA vypracovala postup pro úspěšnou identifikaci látky sestávající ze čtyř kroků. Budete-li se řídit těmito kroky a našimi doporučeními, pomůže vám to identifikovat vaši látku správně.
- Nejprve musíte rozhodnout, zda již máte analytické údaje potřebné k identifikaci vaší látky pro účely nařízení REACH (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek). Pokud nejste výrobce, můžete o tyto informace požádat svého dodavatele. Pokud máte potřebné analytické údaje, přejděte ke kroku 1d, pokud ne, přejděte ke kroku 1b.
- Vyberte reprezentativní vzorek své látky nebo několik vzorků z různých šarží či z různých časových bodů ve výrobě. Jste-li dovozce směsí, možná budete muset požádat svého dodavatele o vzorky látek použitých ve směsi.
- Vytvoření správné analytické strategie hned zpočátku vám ušetří čas a peníze. V tomto bodě byste měli zvážit, zda máte nezbytné vlastní interní funkční a odborné zdroje. Jestliže ne, měli byste vyhledat poskytovatele služeb nebo laboratoř, která je dobře obeznámena s tím, jak provést analýzu pro účely nařízení REACH. Je třeba poznamenat, že analýza identifikace látky nemusí být provedena v souladu se správnou laboratorní praxí.
- Ať už zvolíte jakýkoli způsob, výsledek by měl být stejný: soubor analytických studií/informací, které identifikují vaši látku v plném rozsahu. Spektra, chromatogramy a jiné analytické informace by měly být kvalitní a měly by se dát interpretovat v plném rozsahu.
- Pokud se vyskytnou potíže s interpretací nebo je provedení analýzy technicky obtížné, vypracujte důkladné vědecké odůvodnění, přičemž použijte alternativní metody. Užitečné mohou být opět informace poskytnuté odborníky.
- Právní text stanoví, že se ultrafialová, infračervená, hmotnostní spektrometrie nebo spektroskopie nukleární magnetické rezonance má provádět souběžně buď s vysoce účinnou kapalinovou chromatografií, nebo plynovou chromatografií. U anorganických látek mohou být nezbytnými alternativami rentgenová difrakční spektrometrie a atomová absorpční spektroskopie. Použití těchto metod a interpretace jejich výsledků vyžadují odborné znalosti.
2. Uveďte podrobnosti o složení své látky
- Analýza by vám měla dát úplný obrázek o složení vaší látky.
- Analýza jediného vzorku nezohledňuje odchylky způsobené zdrojem (např. výchozími materiály) a výrobním procesem. Tyto odchylky jsou zahrnuty v koncentračních rozmezích, které mohou být součástí osvědčení o analýze nebo specifikace kontroly kvality.
- U typické přesně definované látky byste měli mít k dispozici složení, které vypadá přibližně takto:
| Název |
Typická koncentrace (%) |
Koncentrační rozmezí (%) |
| Složka A |
90 |
85–96 |
| Složka (nečistota) B |
6 |
4–7 |
| Složka (nečistota) C |
2 |
0–3 |
| Složka (nečistota) D |
2 |
0–3 |
- Na základě složení budete muset uvést celkovou identifikaci – název látky.
- V závislosti na složitosti vaší látky se uplatňují různá pravidla. Naleznete je v „Pokynech pro identifikaci a pojmenovávání látek podle nařízení REACH a CLP“. Pokud si nejste jistí, budete možná muset v souvislosti s pojmenováním vaší látky požádat o pomoc odborníka.
4. Přidělte číselný identifikátor
- Na internetových stránkách agentury ECHA si pomocí nástroje „Vyhledávání chemických látek“ na stránce Informace o chemických látkách zjistěte, zda pro vaši látku již existuje číslo ES nebo pořadové číslo.
- Je běžné, nikoli však nutné, spojit chemický název s číslem na seznamu, například číslem EINECS nebo CAS. Toto číslo je často uvedeno v bezpečnostním listu nebo v osvědčení o analýze. Abyste zjistili, zda pro vaši látku existuje číslo na seznamu, budete možná muset využít pomoci odborníka.
Jakmile tyto informace budete mít, musíte je převést do elektronického formátu dokumentace IUCLID.
Při registraci podle nařízení REACH musí být do dokumentace předkládané hlavním žadatelem o registraci zahrnuto rozmezí složení. Rozmezí složení odráží složení látky všech členů společného předložení.
