Porozumět nařízení REACH

REACH je nařízení Evropské unie, které bylo přijato s cílem zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí v souvislosti s riziky, která mohou představovat chemické látky, a současně zvýšit konkurenceschopnost chemického průmyslu EU. Také podporuje alternativní metody hodnocení rizik látek za účelem snížení počtu zkoušek na zvířatech. 

Nařízení REACH se v zásadě týká všech chemických látek; nejenom těch používaných v průmyslových procesech, nýbrž také látek používaných v každodenním životě, například v čisticích prostředcích, barvivech a rovněž v předmětech, jako je oděv, nábytek a elektrické spotřebiče. Toto nařízení má proto dopad na většinu společností v celé EU.

Důkazní břemeno klade nařízení REACH na společnosti. Aby společnosti dodržely ustanovení nařízení, musí určit a řídit rizika spojená s látkami, jež vyrábějí a uvádějí na trh v EU. Musí agentuře ECHA prokázat, jakým způsobem lze látku bezpečně používat, a opatření k řízení rizik musí sdělit uživatelům.

Pokud není možné rizika řídit, mohou příslušné orgány různými způsoby omezit použití látek. V dlouhodobém horizontu by měla být většina nebezpečných látek nahrazena méně nebezpečnými.

REACH znamená registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Toto nařízení vstoupilo v platnost 1. června 2007.

Jak nařízení REACH funguje?

Nařízení REACH stanoví postupy shromažďování a posuzování informací o vlastnostech a nebezpečnosti látek.

Společnosti musí své látky registrovat a musí při tom spolupracovat s ostatními společnostmi, které registrují stejnou látku.

Jednotlivé registrace jsou podávány agentuře ECHA, která hodnotí jejich soulad, a členské státy EU pak hodnotí vybrané látky, aby vyjasnily původní obavy týkající se lidského zdraví nebo životního prostředí. Příslušné orgány a vědecké výbory agentury ECHA posuzují, zda je možné rizika látek řídit.

Orgány mohou nebezpečné látky zakázat, pokud jsou jejich rizika nekontrolovatelná. Rovněž se mohou rozhodnout omezit použití nebo ho učinit předmětem předchozího povolení.

Dopad nařízení REACH na společnosti

Nařízení REACH ovlivňuje širokou škálu společností v mnoha odvětvích, dokonce i ty, které si o sobě mohou myslet, že se nezabývají chemickými látkami.

Obecně můžete mít v rámci nařízení REACH jednu z těchto rolí:

Výrobce: Jestliže vyrábíte chemické látky buď k vlastnímu použití, nebo k dodání dalším osobám (i pokud je to pro vývoz), budete mít pravděpodobně určité důležité povinnosti podle nařízení REACH.

Dovozce: Jestliže něco nakupujete mimo EU/EHP, pravděpodobně budete mít určité povinnosti podle nařízení REACH. Může se jednat o jednotlivé chemické látky, směsi pro další prodej nebo hotové produkty, jako jsou oděvy, nábytek nebo plastové zboží.

Následní uživatelé: Většina společností používá chemické látky, i když si to někdy ani neuvědomuje. Musíte proto zjistit, jaké máte povinnosti, jestliže při své průmyslové nebo profesionální činnosti manipulujete s jakýmikoli chemickými látkami. Můžete mít určité povinnosti podle nařízení REACH.

Společnosti se sídlem mimo EU: Jste-li společností se sídlem mimo EU, nejste vázáni povinnostmi stanovenými v nařízení REACH, a to ani tehdy, pokud vyvážíte své výrobky na celní území EU. Za splnění požadavků nařízení REACH, jako je registrace, zodpovídají dovozci se sídlem v Evropské unii nebo v případě výrobce, který je usazen mimo EU, jeho výhradní zástupce se sídlem v Evropské unii.

Categories Display

Označeno jako:

(chcete-li vyhledat příslušný obsah, klikněte na značku)